Senát schválil posílení zahraničních misí

Vládní plán na posílení některých zahraničních misí české armády a nové působení vojáků v Pobaltí ve čtvrtek Senát hladce schválil 54 hlasy z 57 přítomných členů. Souhlas musí dát také poslanci, jejichž branný výbor minulý týden žádné doporučení pro plénum nepřijal. Proti rozšiřování misí se staví KSČM, která tím podmiňuje podporu případné menšinové vládě ANO s ČSSD.

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová (ANO) mluvila před senátory o nebojových, mírových a výcvikových misích. Vycházejí podle jejích slov ze závazků k Severoatlantické alianci a k Evropské unii a mají přispět k omezení terorismu i migrace. Zdůraznila, že návrh je plně v souladu s bezpečnostní strategií České republiky.

Občanští demokraté se pozastavili nad tím, že plán předkládá vláda v demisi, jejich senátoři jej ale podpořili. Podle Jiřího Oberfalzera (ODS) pokládají za daleko důležitější, abychom se chovali jako důvěryhodní partneři našich spojenců.

Podle vládního plánu by mělo Česko ještě letos vyslat do Iráku, Afghánistánu a Mali až o 275 vojáků více. Následující roky by se měla armáda podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by měli vojáci navíc střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace by ministerstvo obrany stály 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.

Současný mandát umožňuje, aby se zahraničních misí zúčastnilo až 806 českých vojáků. Vedle Afghánistánu, Mali a Iráku působí třeba ještě na Golanech, Sinaji nebo v Kosovu. Podle návrhu by se měl jejich počet ještě letos zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by mohlo v misích působit až 1096 českých vojáků.

Širší vedení KSČM ale v sobotu oznámilo, že pokud bude programové prohlášení vlády ANO s ČSSD obsahovat závazek na posílení armádních misí, komunisté kabinet nepodpoří. Návrh programu obsahuje slib na posílení české přítomnosti v Afghánistánu a v Iráku a hovoří se v něm i o přispívání do vojenských sil NATO v Pobaltí nebo do sil rychlé reakce.