Nejstarším vánočním cukrovím jsou perníčky

První recepty vycházely v kuchařských knihách na přelomu 18. a 19. století. Receptury byly založené na jiných surovinách, než známe dnes.

Podle odborníka na pekařské technologie Pavla Meduny se všechny druhy vánočního cukroví řídily heslem „co dům dal“. „V té době se hodně používalo sušené ovoce, jako jsou jablka, švestky nebo hrušky. A co bylo typické pro tu dobu, byly perníčky, protože byl v domácnostech relativně dobře dostupný med,“ vysvětluje Meduna. Medu je ale v posledních letech poměrně málo. Loňská produkce meziročně klesla o zhruba 40 procent.

Podle dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek od roku 1993. Vedle perníčků proto patří k nejoblíbenějšímu cukroví vanilkové rohlíčky a linecké těsto. O ty je podle pekařů největší zájem, i co se týče objednávek cukroví od profesionálů. „Největším tuzemským specifikem jsou vanilkové rohlíčky. Na ty existuje tolik receptů, kolik je peče domácností. Každý recept je originál a žádný kousek nikdy nechutná stejně. „Některé domácnosti je pečou tak, aby se rozplývaly na jazyku, jiné domácnosti je dělají spíše na skus,“ popisuje Pavel Meduna.

Na štědrovečerním stole nesmí podle cukrářů chybět taky vánočka, která v sobě ukrývá i symbolický význam. „První zmínky o ní máme ze 14. století, v domácnostech se začíná péct v 18. století. Svým tvarem připomíná dítě v peřince a je symbolem štědrosti a hojnosti do nového roku,“ říká předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal. V 15. a 16. století vznikla tradice předávání vánočky panovníkovi, kdy v Praze šest bíle oděných tovaryšů neslo dlouhou vánočku s rozinkami panovníkovi. „Na tuto tradici pak navázal náš pekařský cech. Vánočku nosíme kardinálovi, který ji pak symbolicky předává hlavě státu,“ vysvětluje tradici Dřízal.

Poslechněte si reportáž ze záznamu:

Autor: Markéta Imlaufová, Rádio Impuls