Učitelé by si měli zvykat na slovní hodnocení žáků

Známkování není podle České školní inspekce a Ministerstva školství pro distanční výuku dostatečně vypovídající. Kantorům proto doporučují, aby letos první pololetí zkusili hodnotit slovně.

České děti by měly pololetní vysvědčení dostat 28. ledna. Prvních šest měsíců nového školního roku ale byla většina z nich víc doma než v lavici. A řada studentů si nejspíš ani pololetní vysvědčení ve škole kvůli vládním opatřením proti covidu-19 osobně nepřevezme.

Některé také možná překvapí, že dostanou místo známek k jednotlivým předmětům slovní komentář. V minulém pololetí doporučilo MŠMT slovní hodnocení jen ve výchovách, například v hudební, občanské výchově nebo tělocviku. Teď upřednostňuje slovní komentář místo známek u všech předmětů. Předsedkyně Učitelské platformy a pedagožka Petra Mazancová má z doporučení MŠMT radost. Sama ve svých předmětech dává žákům už delší dobu nejen známky, ale i slovní zpětnou vazbu. Zároveň ale zdůrazňuje, že na slovní hodnocení nejde přejít ze dne na den. „Nemůžete se na začátku ledna rozhodnout, že na konci měsíce dáte všem svým studentům písemnou zpětnou vazbu. Slovní hodnocení je učební styl, se kterým k žákům přistupujete dlouhodobě,” vysvětluje Mazancová. Studenti si navíc musejí sami na takový druh zpětné vazby zvyknout a naučit se podle něj formovat svůj učební proces. „Musí jim být z hodnocení jasné, co jim ve škole jde, kde mají rezervy, a jak se ve svých znalostech a dovednostech zlepšují.”

Podle Petry Mazancové se teď díky koronaviru ukazuje, jak složité je žáky ve škole vůbec hodnotit. „Při distanční výuce se ukazuje, jak je známkování problematické. Učitel vlastně neví, zda hodnotí žáka samotného, nebo žáka a google, případně spolupráci s rodiči,” popisuje nelehkou situaci pedagogů. K přemítání o složitosti hodnocení v době koronavirové se připojuje i ředitel jedné ZŠ v Pardubicích Filip Patlevič. Ten se pozastavuje nad tím, že musejí učitelé v současné době vůbec hodnotit i předměty výchovy. „Třeba takový tělocvik, ten se online učit nedá. Nejradši bych u těchto předmětů na vysvědčení napsal jen prospěl/neprospěl. Tady mi nepomůže ani možnost slovního hodnocení,” stěžuje si ředitel.

Jeho kolega ze ZŠ v Rudolfově na Českobudějovicku Ivo Schuster říká, že slovní hodnocení dostanou u něj ve škole jen dva nejnižší ročníky. „Učitelé s ním mají hodně práce. Navíc musíte mít ke každému komentáři tak jak tak ekvivalent ve známce,” upozorňuje ředitel. Ten je potřeba hlavně pro výpočet průměru pro příjimačky na střední školy. A v tom je podle Petry Mazancové jádro problému. Jedno doporučení MŠMT nic nezmění. Je potřeba pomalu překopat celý školský systém, který je na známkování postavený. „Vítám snahu Ministerstva školství zavádět více slovní hodnocení. Je to trend, kterým bychom měli směřovat , ale čeká nás ještě velký úkol. Za prvé, podpořit učitele, aby dělali slovní hodnocení dobře a za druhé, vysvětlil rodičům a veřejnosti, v čem je slovní hodnocení prospěšné.”

Autor: Markéta Imlaufová, Rádio Impuls