Z výrobků může zmizet minimální trvanlivost

Evropská unie uvažuje o zrušení minimální trvanlivosti potravin. Slibuje si od toho omezení plýtvání. Podle statistik vyhodí obyvatelé Evropské unie ročně téměř 90 milionů tun jídla.

Jak navrhuje europoslanec Milukáš Peksa, změna by se měla týkat hlavně trvanlivějších potravin, jako jsou těstoviny, rýže, káva nebo čaj. „V řadě případů se je totiž spotřebitelé rozhodnou vyhodit, aniž by k tomu měli objektivní důvod. Prostě sledují datum uvedené na obalu, které tam uvedl výrobce z toho důvodu, aby byl před zákonem z obliga.“

Lidé přitom často nerozlišují mezi termíny „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“. Trvanlivé potraviny tak končí v koši zbytečně. Rozdíl mezi údaji Impulsu vysvětlil advokát Jakub Málek. „Datum minimální trvanlivosti značí dobu, po kterou si řádně skladovaná potravina uchová svou kvalitu. Výrobce, případně prodejce ručí za kvalitu dané potraviny. Datum spotřeby pak značí lhůtu, do kdy je potravina bezpečná ke konzumaci. Pokud je toto datum překročeno, potravina se nepovažuje za bezpečnou ke konzumaci a nemůže být uváděna do prodeje.“

Na přesném znění úpravy s Bruselem spolupracují i zástupci obchodních řetězců. Třeba mluvčí prodejen Tesco Václav Koukolíček potvrzuje, že si zákazníci pojmy velmi často pletou. „Odhady hovoří o tom, že člověk za rok vyhodí potraviny o hmotnosti přesahující až 80 kilogramů, které jsou zdravotně nezávadné a vhodné ke spotřebě.“

Na zrušení data minimální trvanlivosti u potravin ale můžou doplatit potravinové sbírky. Upozorňuje na to advokát Jakub Málek. Trvanlivé výrobky po datu uvedeném na obalu totiž bývají posílány na dobročinné účely. Končí tak v potravinových bankách, charitativních organizacích, azylových domech a podobně. „Určitě bude dobré se zamyslet nad dopadem zrušení tohoto institutu do této sféry, aby tím nebylo právě darování potravin ohroženo a nedocházelo paradoxně k plýtvání výrobky v případě, že nebude jasné, zda mohou či nemohou být takto darovány.

Poslechněte si reportáž ze záznamu: