Drsný pád Dynama. Potíže trvají roky, vše začalo odmítnutím smělého plánu

Pamatujete vůbec, kdy začaly tahanice kolem Dynama? Možná vám to splývá, ale téměř neustálý kolotoč změn trvá už zhruba šest let. Co platilo tři roky zpátky, by dnes fanoušci brali jako výsost. Třetí nejstarší fotbalový klub u nás nyní prožívá nejtemnější období své historie.

Podzim 2019. Fotbalisté Dynama postoupili do první ligy, začali slušně, ale následně prohrávali jeden zápas za druhým. Současný brankář reprezentace Jindřich Staněk při své premiéře v nejvyšší soutěži často chyboval. Vrátil se legendární Jaroslav Drobný spolu s dalším odchovancem – Tomášem Sivokem. Mužstvo bylo rázem jako vyměněné, začalo bodovat. Zvítězilo pětkrát za sebou a tabulkou stoupalo až na místa kousek za pohárové příčky.

Budějovice vypověděly Dynamu smlouvu ze stadionu, majitelka hledá oporu na severu

Po sezoně Sivok skončil hráčskou kariéru. Drobný zůstal a byl součástí historické výhry 4:2 na pražské Spartě. V sezoně, kdy se kvůli covidu hrálo hlavně před prázdnými tribunami, se Dynamo bez problémů udrželo v první lize.

Zároveň se stále častěji mluvilo o možné změně majitele. Věc, která by dlouhé roky nikoho ani nenapadla. Skupina jihočeských podnikatelů v čele s Miroslavem Dvořákem, generálním ředitelem Motoru Jikov, vedla klub sedmnáct let. Stabilně. Párkrát se spadlo, párkrát postoupilo. Ale byl klid.

Majitelé už ale ztráceli nadšení do fotbalu a dost možná je ani nebavilo lepit chybějící místa v rozpočtu.

Projekt à la Salcburk

Navrátilec Sivok se spojil s Vlastislavem Břízou, majitelem slavného Koh-i-nooru, a začali uvažovat. Lebedili si v myšlenkách o tréninkovém areálu na Složišti s ubytovnou, vzhlédli se v rakouském Salcburku a chtěli skautovat Brazilce. Možná to byly až snové představy, ale kde mohl klub být, kdyby se jen část z toho povedla. „Dodnes mě to mrzí,“ přiznal loni podnikatel.

Sivok se vlastníkem budějovického klubu nestane. Jsem zklamaný, řekl

Proč to nevyšlo? Ani Bříza prý neví. Ale dost možná kvůli vztahům z minulosti, protože se skupinou tehdejších vlastníků „z Hluboké“ se moc nemusí. Proto dostali prostor další zájemci. Opci na prodej nevyužil majitel sítě autobazarů Karel Kovář, o koupi jednal podnikatel Josef Grill, spekulovalo se o zájmu ze zahraničí.

Tehdejší akcionáři zdůrazňovali, že chtějí Dynamo posunout. „Jsme jihočeští patrioti. Chceme, aby to byl někdo, kdo klubu dá více než my a především nám řekne, jak toho dosáhne,“ řekl Dvořák.

Nejvíc zaujal právník Vladimír Koubek. Oháněl se vizí, chtěl probudit dřímající sponzory a sázel i na svou minulost v klubu. Přesvědčil i Martina Vozábala, tehdejšího generálního ředitele, který jednání zprostředkovával. „Brzy jsem poznal, že to byla chyba,“ přiznal.

První plíživá krize

Koubek zanedlouho rozjel kolotoč změn. Mezi prvními odchody byl právě Vozábal, čímž nový majitel proti sobě otočil hněv těch, kteří za Vozábalem dříve šli. Novým sportovním manažerem se stal Sivok. Místo podpory získával Koubek nepřátele a hlavně se obklopil špatnými lidmi. Agenty nebo rádci v čele s Emilem Kristkem, kteří využívali jeho slabých míst a důvěry. Proto do týmu přicházeli drazí hráči, kteří nepřinesli patřičný efekt.

Vladimír Koubek

Krize nenastala hned. Plížila se, jak přibývala špatná rozhodnutí a chřadlo jméno klubu. Vzpomeňte na „zfalšovaný podpis“ na smlouvě van Burena, vyhazovy trenéra Horejše s manažery Sivokem a Křečkem, trenéři dětí v akademii bez výplat... Každou z těchto událostí doprovázela značná mediální pozornost.

Kde jsi, partnere z Británie?

Byl to však jen začátek. V první lize totiž tým držel slušné výsledky, byť za vysokou cenu. Trenéři se střídali, problémy nabalovaly. Jak Koubek neměl oporu v regionu, slábla jeho pozice i finanční možnosti. Ani dva roky po převodu klubu neměl věc finančně vyřešenou s bývalými majiteli, a tak začaly tahanice po soudech.

Soudný den pro Dynamo se blíží. Majitelka má poslední šanci, hrozí i extrémní řešení

Výplaty se zpožďovaly a znovu se začalo mluvit o převodu klubu. Angažmá bývalého novináře Jana Podroužka v klubu jako sportovního manažera skončilo téměř dřív, než začalo. Koubek musel prodávat hráče, aby zaplatil nutné výdaje, a z toho už nebyla cesta ven. Spoléhal se na spojení s britským strategickým partnerem, ale na něj reálně nikdy nedošlo. V lize se klub pod trenéry Lerchem a Kladrubským s vypětím všech sil zachránil v baráži, ale celkový stav byl neúnosný. Hráči kvůli výplatám hrozili bojkotem, po udržení ligy Kladrubský drsně vyjel po majiteli, ten mu hrozil vyhazovem.

Já a Dynamo? Omyl!

Prodej byl jediné řešení. Dlouhé úvahy o Františku Chvalovském, zájemcích z ciziny nebo podnikateli Petru Zaymlovi se rozhýbaly do nečekané otočky. Zase v tom byl Kristek. „To musí být omyl. Zůstávám v Jihlavě,“ odmítal. Druhý den už přebíral Dynamo po boku Dalibora Jirky, předsedy dozorčí rady akademie.

Podnikatel Jirka zůstal tajemný. Nikdy veřejně nevystoupil, v několika vyjádřeních sliboval partnery z Rakouska, kteří zůstali jen přáním. Klub reálně řídil Kristek, jenž při první příležitosti vyhodil trenéry a přivedl na lavičku kamaráda Františka Straku. Ten sliboval svůj proslulý tataráček hráčům jen za výhru, té se však za půl roku v klubu nedočkal. Extrémně úsporný režim na výplaty hráčů se odrážel na hřišti. Články o negativních rekordech se mísily s obviňováním mezi dřívějším a současným majitelem, kdo komu vlastně co dluží.

Zklamaný českobudějovický trenér František Straka po porážce v Teplicích.

V listopadu se Koubek přihlásil a žádal klub zpět, protože Jirka mu uhradil jen čtvrtinu z prodejní ceny zhruba 20 milionů korun. „Pan Jirka porušil podstatným způsobem smlouvu o převodu akcií. Tato smlouva tedy zanikla,“ začal seriál dalších sporů.

Smutné rekordy a nekonečná jednání

Na hřišti i v zákulisí Dynamo prohrávalo. Nastal strach o profesionální licenci, vedení chtělo přejmenovat stadion Střelecký ostrov, po němž při jednom utkání dokonce kolovalo parte. Fanoušci se loučili se svým milovaným klubem, který podle nich ztratil svou duši.

S přelomem roku se rozlouskly soudní spory o akcie, zpět je spolu s klubem získal Koubek. Stadion zapečetil řetězem a po vítězoslavném návratu propustil většinu těch, které přivedlo dřívější vedení. Sbalil se i kouč Straka, znovu v akci byli Lerch s Kladrubským. Záchrana v první lize už zůstávala sci-fi. Nakonec tým nevyhrál ani jednou, napsal mnoho chmurných rekordů. Hlavní cíl se stočil na zisk licence a přípravu klubu k dalšímu prodeji.

Dynamo trpí dál. Kraj i město se bojí o mládež, fanoušci vyhlásili bojkot

Tak snadné to ale opět nebylo. Koubkův dočasný návrat se protahoval, když krachla jednání s Američany nebo skupinou kolem bývalého předsedy Etické komise FAČR Jana Eisenreicha. Majitel se nedohodl ani se skupinou podnikatelů z kraje.

Šéfovi klubu docházely čas i finance. Nakonec obnovil jednání s nigerijskou podnikatelkou Dorothy Nneka Ede, s níž se původně nedohodl. Za částku lehce přesahující 20 milionů korun na konci června posunul klub dál.

Chcete informace? To je náš klub

Místo naděje nastalo pokračování hororové grotesky i pro odolné příznivce třetího nejstaršího fotbalového klubu v zemi. Noví investoři vsadili na mlčení. Informací nabízeli minimum. Nikdo pořádně ani nevěděl, kdo Dynamo koupil. Za pár týdnů přijela skupinka zahraničních hráčů v doprovodu nového sportovního manažera. Francouz Michée rozdal výpovědi trenérům či svému předchůdci Rakovanovi, týmu velelo portugalské trio trenérů v čele s Pedro Resendem.

Město s námi není ochotné komunikovat, stěžuje si nigerijská majitelka Dynama

Arogance a celkově chování nového vedení drásaly místní. „Nejsme tady kvůli tomu, abychom řešili majitelskou strukturu. Nastane správný čas a majitele poznáte,“ odvětil Michée na tiskové konferenci před sezonou.

Tolik změn krátce před začátkem se projevilo v úvodu druholigového ročníku. Výsledky se postupně lepšily, nikoliv však vnímání klubu. Pošramocené vztahy s městem a krajem dospěly tak daleko, že obě instituce pozastavily peníze pro chod Dynama a jeho akademie. Žádaly si alespoň člověka ve správní radě akademie. Když vedení ustoupilo, stal se jím Jiří Kotrba.

Zadnicí se na radnici nebuší

Početný zástup zahraničních hráčů v prvním týmu na konci roku oslabil, když cizinecká policie tři fotbalisty vykázala ze země kvůli nepovolenému pobytu. Trenér Resende se nebál veřejně vystoupit proti krokům vedení a výběru nových hráčů. Jeho pozice tím slábla.

Novým provozním ředitelem se v úvodu roku 2026 stal Miroslav Markovič. Snažil se díky místní znalosti trochu zmírnit hněv, který se na Dynamo ze všech stran snášel. Dařilo se to na chvilku. Přišel přelom března a dubna, s ním konec oblíbeného Resendeho, další spory s městem a hlavně výstup účetního Davida Jelena, který ve dvou videích urážel náměstka primátorky Petra Maroše a hlavně bušil holou zadnicí na vrata radnice.

Noční dobývání budějovické radnice. Člen vedení Dynama urážel i náměstka

„To už byla poslední kapka,“ přiznal Maroš. Vedení města a kraje zatlačilo na majitelku, ať klub prodá, jinak dostane výpověď z městského stadionu, bez kterého nezíská profesionální licenci. Ale neúspěšně.

Dynamické dění kolem klubu ještě nekončí. Návrat značky na původní místo však potrvá roky.