Loučení kouče šampionů. Rulík dokázal víc než jen zlato. Kdo ale za něj k nároďáku?

O dohodě Radima Rulíka s extraligovým Kladnem se šuškalo měsíce. Na hokejovém svazu možná ještě do poslední chvíle doufali, že nabídka na dvouleté prodloužení smlouvy a možnost vést českou reprezentaci v únoru 2028 na Světovém poháru v Praze a Kanadě přesvědčí úspěšného kouče, aby neodcházel. Ale z mnoha důvodů šlo o marné přání.

Rulík strávil u národního týmu tři vyčerpávající roky, dvě sezony předtím vedl napůl s klubem i reprezentační dvacítku.

Spolu s realizačním týmem odejde se zářivým resumé.

2023 = stříbro s juniory.

2024 = zlato s dospělými.

Ale co bychom mohli ocenit ještě víc, je smysl, jaký vnesl do struktur reprezentací všech kategorií. S myšlenkou nenápadně začal už předchůdce Kari Jalonen právě v době, kdy Rulík trénoval dvacítku. Otevřenost, sdílení informací, propojení mládežnických kategorií se seniorskou tak, aby se na práci navazovalo. Hledala se koncepce, směr, nastavovaly se mantinely. Spolupracovalo se!

Když Rulík převzal vládu po Jalonenovi, pokračoval. A ještě všechno povýšil. Náramně to sedlo s Patrikem Augustou, který zase trénoval juniory.

Rulík u národního týmu neunikl tradičním negativům práce. Tlaku, všudypřítomným otázkám i velkým očekáváním. Někdy ho viditelně štvalo, co se píše a říká. Mezi novináři i mezi fanoušky. Opakovaně tvrdil, že nic nečte, ale pak texty s autory sám probíral. Umí rýpnout, stejně jako umí věcně probrat, proč si myslí, že jste neměl pravdu.

Koho za Rulíka? Variant ubylo, Hadamczik chce nástupce do MS. Zeptá se i Plekance

Jisté je, že dennodenní tlak tři roky v kuse přispívá k tomu, abyste přemýšlel, jak dlouho to zvládnete.

V Česku je málo pracovních pozic tak na očích jako hlavní trenér hokejové reprezentace. A i když má Rulík před sebou ještě mistrovství světa ve Švýcarsku, už teď se dá říct, že svou misi zvládl. Včetně té olympijské, kdy trápící se mužstvo dokázal před čtvrtfinále s Kanadou nakopnout tak, že jsme viděli jedno z nejhezčích představení za dlouhé roky.

„Pro mě to byla obrovská čest, nicméně jsem vycítil, že přišel čas na změnu a na návrat ke každodenní práci a rozvoji,“ řekl Rulík v úterý v Praze po oficiálním oznámení jiskřivé informace.

Ze svazu neodchází úplně, zůstane ve sportovní komisi. Sám upozornil: „Začali jsme tu práci s trenéry a byl jsem osloven, zda bych v tom pokračoval. Neskutečně mě to bavilo a naplňovalo a myslím, že je to potřeba.“

Ale hlavní šichtu bude mít jinde. V Kladně, které vstupuje do nové éry ambicí, stability, snů a peněz.

Už samo Rulíkovo angažmá ve středočeském klubu změní spoustu věcí. Kdo by nechtěl působit pod koučem šampionů z Prahy? Počítejte s tím, že Rytíři oznámí kupu posil. Třeba i takové, na které by před pár lety vůbec nedosáhli.

Bát se musí především týmy ze spodku extraligové tabulky, protože přicházejí o dalšího adepta, který byl pravidelně zralý na baráž.

Teď ale ke klíčové otázce. Kdo za Rulíka? Protože hledání snadné nebude.

Podle informací MF DNES a iDNES.cz měl o práci v minulých měsících zájem Patrik Augusta, ale protože mu svaz nic nedokázal slíbit, dohodl se spolu s Ladislavem Šmídem na Spartě.

Jako nečekaná, ale smysluplná varianta se nabízí povýšení Tomáše Plekance. S Kladnem jako hlavní kouč provedl zázraky, sám po konci sezony řekl, že by u trénování rád zůstal, a v reprezentaci by jen navázal z pozice asistenta. Respekt u hráčů by měl bezpochyby zajištěný, ale zvládl by skloubit role sportovního ředitele i asistenta trenéra v Kladně s pozicí hlavního kouče národního týmu?

Nebo by mohlo dojít k posunu Zdeňka Motáka, který po Augustovi přebírá dvacítku. Volba by to byla rovněž překvapivá, ale Moták s Třincem získal dva tituly, kvality má... Stejně jako další třinecký šampion, Václav Varaďa, jemuž se zase zatím nedaří ve Vítkovicích.

Trenér Zdeněk Moták na střídačce Třince.

Renesanci kariéry prožívá Josef Jandač v Plzni a reprezentační práce mu také není cizí, i v jeho jménu byste našli smysl. Majitel Komety Libor Zábranský patřil mezi adepty po Jalonenovi, ale měl by na to chuť a čas vedle budování nové arény a klubových povinností v Brně?

Pak pár trochu divokých tipů, ale...

Na švýcarské lavičce končí věhlasný kouč Patrick Fischer, kdyby se na svazu rozhodli zkusit zahraniční cestu. Volní jsou i Pavel Gross (skončil na Spartě...) či Miloslav Hořava (... v Mladé Boleslavi). Václav Prospal zkouší prorazit v zámoří do NHL a musel by si vyhodnotit, že mu národní tým přinese větší prestiž, ale se svým smýšlením se řadí k trenérským raritám a český hokej by obohatil o netradiční přístup.

To samé Radim Vrbata.