Farmáři na Hané zažívají invazi hrabošů. Chtějí víc trávit, ochránci jsou ale proti

Situace s přemnoženými hraboši v Olomouckém kraji, který je druhým nejzasaženějším regionem v Česku, je podle agrárníků natolik vážná, že na polích s vojtěškou, jetelem nebo víceletými pícninami brzy nic nezbude a nebude čím krmit hospodářská zvířata. Zemědělci mluví o masivní invazi, která je podobná se situací v Austrálii.

Farmáři tak chtějí zasáhnout a aplikovat jedy proti hrabošům plošně, aby zabránili jejich další expanzi. Ochránci přírody a ornitologové jsou však proti. Bojí se, že se prudkými jedy otráví také vzácní a chránění živočichové nebo domácí mazlíčci.

Farmáři mohou od dubna na povolení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) tam, kde je situace kalamitní, používat rodenticidy ve zvýšené dávce až deseti kilogramů na hektar, ale jen do nor.

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ÚKZÚZ a resortem životního prostředí hodlá zvýšit efektivitu zásahu proti hrabošům tam, kde výskyt dosáhne kalamitního prahu, povolením aplikace jedů na povrch půdy. A zemědělci toho chtějí využít.

„Jedy do nor aplikujeme, jenže to nestačí. Hraboši jsou u nás přemnožení a na polích s vojtěškou a jetelem dochází ke ztrátám, pole s obilovinami jsou schopni úplně zlikvidovat,“ líčí Petr Kubík, předseda představenstva Moravské zemědělské z Prosenic na Přerovsku

Víte, jaký je práh škodlivosti hrabošů v českých polích? Už ho překročili

Podle něj přemnožení napomáhají doliny v pásech kolem vodních toků, které hrabošům slouží jako krytina. „Udělají si zde fůru dírek a odtud se pak rozšiřují k nám na pole, kde ve velkém decimují úrodu,“ popisuje Kubík. I proto chtějí v tamním družstvu žádat o plošnou aplikaci rodenticidů, stejně jako například další zemědělec na Přerovsku Vladimír Lichnovský ze Zemědělského družstva Kokory.

„Hraboši nám škodí na ozimech i jarních výsevech. Pokud nezasáhneme, situace v létě bude neúnosná,“ varuje Lichnovský.

Dva tisíce východů z nor na hektar

Podobně jsou na tom také zemědělci na Olomoucku. „Aplikace do nor nepomáhá. Kdybychom mohli rodenticidy použít plošně, expanzi hrabošů o polovinu utlumíme a zachránili bychom celou výměru ozimé řepky, kterou máme na dvou stech hektarech a stejně tolik ozimé pšenice. Tyto plochy potřebujeme nutně ošetřit,“ hlásí ředitel Tršické zemědělské Tomáš Dosoudil.

Při monitoringu ÚKZÚZ inspektoři na Přerovsku zaznamenali v extrémních případech na pozemcích s vojtěškou až dva tisíce východů z nor na hektar, což je podle expertů stejný počet jako v Austrálii.

„Mají tam systém časného varování a statistické modely, které dokážou předpovědět pravděpodobnost přemnožení. Když toto riziko nastane, farmáři přistoupí k preventivnímu ošetření,“ přibližuje vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Emil Tkadlec.

Nutnost včasného a plošného zásahu proti hlodavcům obhajuje i šéf krajské agrární komory Ivo Kasal. „Situace na Hané nabývá obludných rozměrů. A to je největší populační exploze hraboše polního, která nabírá na síle především v letních měsících, teprve před námi,“ upozorňuje.

„Nechceme, aby zemědělcům byla nasazována psí hlava, že nechtějí chránit přírodu nebo něco podobného. Současné podmínky jsou pro hlodavce opravdu doslova rájem na zemi a plošná aplikace jedů je jediným možným řešením, jak zabránit škodám,“ varuje.

K úhynu necílových druhů nedochází

Zemědělci podle hlášení ÚKZÚZ v Olomouckém kraji letos od začátku roku aplikovali rodenticidy na ploše bezmála tří tisíc hektarů, z toho většinu v březnu a dubnu.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého se v místech s výskytem zvláště chráněných živočichů, například křečka polního, jedy používat nesmí a aplikace je podle resortu bezpečná. „K sekundárnímu úhynu necílových organismů prakticky nedochází,“ říká Bílý.

Tradice obilnářské Hané je v ohrožení. Pěstitelům se lány pšenice nevyplatí

Ochránci přírody jsou však jiného názoru. „Jsou prokázané případy úhynu stovek zajíců, bažantů a také prokázané úhyny dravců, čápů, sov a dalších,“ vypočítává Klára Hlubocká z České společnosti ornitologické.

Podle ní je každé použití jedu nebezpečné. A o to víc, pokud k něm u dojde ve volné přírodě. „Pokud se jed rozhodí plošně, zabije i necílové druhy – bažanty, zajíce a další zvířata, která se živí rostlinnou potravou. Pokud je aplikován do nor, dojde k otravě hlavně hrabošů, ale ti jsou potom zdrojem sekundární otravy pro zvířata, která se jimi živí,“ zmiňuje Hlubocká. Přiotrávená zvířata jsou totiž mnohem snadnější kořistí nejen pro ptáky, ale rovněž pro lišky, tchoře, kuny, lasičky, ale i kočky či psy.

Jedy se ve zvířatech kumulují

„Prováděli jsme v prvních letech používání stutoxu namátkové kontroly na pozemcích, kde mělo dojít k aplikaci jedu do nor, kdy zemědělec má za povinnost uhynulé hlodavce pravidelně sbírat. Ale na pár metrech čtverečních jsme nalézali desítky mrtvých nebo umírajících hrabošů. Navíc ani s aplikací do nor se nikdo moc nezatěžoval,“ poukazuje Hlubocká.

Ve spolupráci s vědeckým týmem Univerzity Karlovy vzniká výzkumný projekt, který se zabývá otravami i jinými legálními jedy. „Už máme nějaké studie, že bohužel zvířata hynou nejen v důsledku přímých otrav, ale že se v nich postupně nakumuluje dávka několika jedů, která je ve výsledku smrtelná,“ nastiňuje Hlubocká.

Podle Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) ani aplikace jedů není všemocná. „Zkušenosti ukazují, že i když se zemědělcům podaří hraboše na konkrétním poli vyhubit, do tří měsíců to nikdo nepozná, protože ho obsadí hraboši žijící na sousedních pozemcích.

Naopak predátorů, ať jde o dravé ptáky, sovy, volavky, jeřáby, či čápy, je samozřejmě mnohem méně než hrabošů, a jejich populace jsou tedy při případné aplikaci jedu mnohem zranitelnější,“ upozorňuje mluvčí svazu Petr Stýblo.

Řešením by podle expertů byla biologická ochrana, jež podporuje přítomnost živočichů, kteří se hlodavci živí. Je to například instalace berliček usnadňujících sledování a lov hraboše polního, budky pro sovy nebo remízky k bezpečnému odchovu mláďat přirozených predátorů.