Na Olomoucku zbrojí na boj s komáry, koupí další dron i vybavení pro vrtulník

Drony se už v boji proti přemnožení komárů v Olomouckém kraji, především v lokalitách na Olomoucku, dobře osvědčily, teď obce nově ve spolupráci s odborníky z olomoucké Univerzity Palackého chtějí být připraveny také na využití vrtulníku. Letecký dávkovací systém umožní zasahovat i jinak nepřístupná líhniště při povodních a výrazně zefektivní boj proti otravnému hmyzu.

Do konce příštího roku hodlají vědci z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci v rámci projektu Mosprema 2.0. zlepšit monitorování populace komárů v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví a zavést integrovaný systém prevence komářích kalamit.

Systém chtějí doplnit o pokročilé datové analýzy a digitální modelování krajiny, k regulaci populace komárů budou využívat drony a například v případě povodní i vrtulník, který zapůjčí soukromá firma.

4 fotografie

„Zásadní inovací projektu je nasazení moderních technologií při aplikaci biologického larvicidu (přípravek k hubení hmyzu – pozn. red.), který působí výhradně na larvy komárů a je neškodný pro jiný hmyz, ryby i obojživelníky,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky, jenž se situací s komáry v Litovelském Pomoraví dlouhodobě zabývá.

„Kromě stávajícího bezpilotního prostředku bude pořízen další specializovaný dron a také letecký závěsný dávkovací systém pro vrtulník,“ dodal.

Právě závěsný systém pro vrtulník by podle něj měl umožnit zásahy v obtížně přístupných líhništích i při rozsáhlých povodních. „Budou probíhat podle předem připravených letových a dávkovacích plánů vycházejících z aktuálních geodat,“ vysvětlil Brus.

Odborníci počítají rovněž s instalací speciálních CO₂ pastí pro monitoring dospělých komárů. V době zvýšeného výskytu by měly snižovat místní hustotu jejich populace a také sledovat vývoj kalamitních stavů. Některá zařízení navíc budou mít senzory pro automatizované sčítání jedinců, což přinese data o efektivitě aplikací a rychlosti nástupu kalamity.

Je to teď mnohem lepší, pochvalují si ve Střeni

S obtížným hmyzem se potýkají zejména vesnice v blízkosti CHKO, například Střeň na Olomoucku. Tamní starosta Jiří Nevima (nez.) zároveň předsedá výboru pro kontrolu komárů Místní akční skupiny Moravská cesta, jež sdružuje přibližně dvacet obcí a má v plánu koupit zmíněný závěsný systém pod vrtulník.

Podle Nevimy se sdružení obcí podařilo dosáhnout na dotaci ze Státního fondu životního prostředí ve výši přibližně 5,3 milionu korun, právě na přípravky proti komárům a zmiňovaný závěsný systém.

Vědci nasadili do války s komáry drony a senzory, kalamity budou hlásit předem

„Tohle zařízení se používá například v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku. Je to řešení zejména pro popovodňové stavy, kdy člověk není schopen jen s drony obsloužit takto rozsáhlé území a je potřeba mít velkokapacitní zařízení,“ vysvětlil starosta.

Kromě dotace ze státního fondu získala akční skupina také dotaci od Olomouckého kraje ve výši 300 tisíc korun, již obce hodlají využít na jednorázový nákup granulovaného prostředku k hubení komářích larev.

Třeba ve Střeni se díky opatřením proti komárům v posledních letech situace výrazně zlepšila. „Špatně se to uchopuje, protože vždy záleží na hydrologické situaci, nicméně je tu určitě výrazný posun. Lidé tady byli zvyklí na desítky komárů za minutu, kteří je otravovali. Teď je situace lepší,“ zhodnotil Nevima.

Letos zatím v boji s komáry pomáhá sucho

Zatímco v uplynulých letech Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje (KHS) varovala před vysokým počtem komářích larev, letos je situace příznivější.

„Letošní jarní výlet kalamitních komárů bude minimální. Na základě monitoringu líhnišť KHS letos na jaře ani nevydávala obcím v CHKO doporučení k hubení larev kalamitních komárů, a to ani v režimu výjimek,“ vysvětlila mluvčí KHS Markéta Koutná.

Komáří populaci zničí nálety dronu s osmi vrtulemi a velkou nádrží

Podle hygieniků se do situace propsalo i počasí, které bylo přes zimu i jaro velmi suché. „Nenastalo ani výraznější zvýšení hladin řek v důsledku jarního tání sněhu. Při posledním monitoringu byla navíc většina líhnišť vyschlá, což výrazně omezuje možnosti vývoje larev kalamitních komárů,“ pokračovala Koutná.

Nicméně podle ní nelze vyloučit, že komáří kalamity v průběhu roku nastanou. „V následujících týdnech v našem kraji kalamity nehrozí. V delším časovém horizontu bude situace záviset právě na srážkových podmínkách,“ doplnila mluvčí hygieny.

Hrozba u hřbitovů a zahrádek

Potíže může navíc lidem způsobit i nový vetřelec. Od loňského léta se v České republice usídlil nový exotický druh – komár japonský, jenž se podle KHS zabydlel také v Olomouckém kraji.

„Jedná se o nepůvodní druh, který se vyskytuje především v člověkem vytvořených biotopech v blízkosti lidských obydlí, podobně jako příbuzné druhy – například komár tygří nebo komár tropický, tedy komár egyptský,“ vysvětlila Koutná.

V Česku se usadil komár japonský. Může přenášet západonilskou horečku či dengue

Zmíněné druhy se však nevyskytují v přírodních biotopech Litovelského Pomoraví, ale u lidských obydlí.

„Lidi bude obtěžovat zejména v zahrádkářských koloniích nebo v okolí hřbitovů, kde se jeho larvy vyvíjejí v nádobách na stojatou dešťovou vodou, například ve vázách. Jeho vajíčka jsou schopna přežít zimu na stěnách těchto nádob a líhnou se na jaře po jejich opětovném naplnění vodou,“ objasnila Koutná.

Právě komár japonský je podle Státního zdravotního úřadu schopen přenášet řadu nemocí, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya.

„Možná zdravotní rizika sledujeme. Monitoring se zaměřuje nejen na invazní druhy komárů, ale obecně na výskyt potenciálně přenosných onemocnění v souvislosti s jejich výskytem,“ uzavřela Koutná.