V Olomouci stěhovali středověkou loď z kmene, lidé ji uvidí poprvé po 64 letech

Zabalit do igelitu a více než čtyřmetrová historická loď ze 16. století vážící kolem 100 kilogramů se mohla dát do pohybu. Na korbě stěhovacího vozu ji odborníci z Vlastivědného muzea v Olomouci (VMO) přemístili z muzejního skladu v Chudobíně do centra krajského města, kde se v prostoru Lapidária VMO stane hlavním novým lákadlem expozice Příběh kamene.

Loď byla před zraky veřejnosti skrytá dlouhých 64 let od svého nalezení u Příkaz na Olomoucku.

„Byla objevena v roce 1962 v meandru řečiště Moravy u Hynkova. Je vydlabána z kmene dubu a díky tomu, že v ní byla nalezena železná sekera, takzvaná širočina s dřevěným topůrkem, se má za to, že pochází ze středověku či novověku,“ uvedla Pavlína Kalábková, vedoucí Centra muzejní archeologie VMO.

5 fotografií

Loď je pro odborníky stále zahalena tajemstvím. „Nejdříve se pustíme do absolutního datování dřeva, ze kterého byla vyrobena, pak do konzervace. Také v archivu a například obecní kronice zkusíme zjistit více,“ doplnila Kalábková.

Že loď pochází ze 16. století, ukazuje kromě nálezu středověké sekery také dendrochronologická datace.

„Podle ní máme indicie, že loď byla vytvořená někdy v období let 1532 až 1537, kdy byl pokácen dub, z něhož je plavidlo vydlabané. Už v době nálezu byla loď v poměrně dobré kondici a voda ji pěkně zakonzervovala. Po vyzvednutí dosud vysychala a je poměrně stabilní,“ přiblížila archeoložka.

Také díky tomu monoxyl, jak zní odborný název pro loď vydlabanou z jednoho kusu dřeva, vydržel cestu do skladu v Chudobíně a pak zase zpátky do Olomouce, kde ho chtějí odborníci ukázat lidem.

Nově budou vystavovat dva různé monoxyly

Novinka v expozici doplní druhou vystavenou loď, kterou v roce 1999 objevil tehdejší ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jaroslav Peška na břehu mohelnického jezera. Keltský monoxyl je vydlabaný z kmene 200 let starého dubu a pochází z mladší doby železné, přesněji ze 3. století před naším letopočtem, kdy na Moravě pobývali Keltové.

Podle propočtů britského badatele J. S. Rogerse, jenž se zabývá lodní dopravou, mohl člun uvézt tři lidi a ještě skoro tunu nákladu.

Nejstarší české plavidlo z doby železné sloužilo ve štěrkovně jako skokánek

„Z exemplářů nalezených na našem území se vystavený keltský monoxyl řadí k těm vůbec nejstarším,“ popsala archeoložka s tím, že takových nálezů v Česku moc není. „I nález druhého monoxylu je velkým objevem, z něhož máme nesmírnou radost,“ doplnila.

V plánu je ukázat dva různé příběhy – pravěký a středověký, a současně připomenout, jak zásadní roli hrála řeka Morava jako dopravní i životní tepna.

U mohelnického monoxylu je jisté, že sloužil jako obchodní, nákladní či kupecká loď, se kterou zřejmě Keltové přepravovali po řece Moravě zboží nebo sami sebe v mladší době železné. Loď z Hynkova u Příkaz sloužila zřejmě rybářům.

„Na přepravu zboží je se svými rozměry, kdy má délku 4,18 metru, šířku přes 68 centimetrů a 30 centimetrů na výšku, příliš malá. Tudíž nebude úplně obchodní a sloužila zřejmě k přepravě lidí. Přece jen monoxyl z mohelnické pískovny má dvojnásobnou délku, měří skoro jedenáct metrů,“ upozornila Kalábková.

Lákají na workshopy i keltský bodypaint

Dřevěná loď není jedinou novinkou v expozici, jež vypráví „příběh“ kamene od jeho nejstarších dějin po období novověku. Kámen je zde představen ve třech základních formách: jako hornina, poté opracovaný do podoby nástroje, a nakonec přetvořený v umělecké dílo.

Archeologická část se zase věnuje kamenným nástrojům ze sbírek muzea, a to od jednoduchých valounových artefaktů až po precizně provedené kusy dokládající zručnost našich předků.

Unikátní kostry dinosaurů z 3D tiskárny. Nadšenec je ukazuje v domácím muzeu

„Provádíme řadu úprav. Prostor bude nově bezbariérový díky instalaci nájezdových ramp pro vozíčkáře. Popisky zase postupně upravujeme do Braillova písma pro nevidomé a slabozraké,“ popisuje správkyně Lapidária Markéta Šreková Doláková a dodává, že lidé se mohou těšit také na obnovené puzzle skládačky v měřítku 1:1 podle skutečného vystaveného artefaktu.

Do Lapidária v Denisově ulici kousek od hlavní budovy muzea se lidé budou moci podívat už 1. května, kdy budou mít vstup zdarma.

„Připravili jsme komentované prohlídky, a to každé dvě hodiny od 10:30. Celý den budeme na místě nabízet také tři workshopy, a to výrobu vlastního náhrdelníku a klíčenky s modelem monoxylu, chybět nebude ani keltský bodypaint,“ zve na den otevření Zuzana Brabcová, vedoucí Centra muzejní pedagogiky VMO.