Král severu dobyl Liberec. Skončit se zápasením? Litoval bych, přiznává

Spekulovalo se, že se s Oktagonem nadobro rozloučí před domácím publikem. Když ale Jan Malach v sobotu večer porazil v liberecké Home Credit Areně srbského soupeře Stefana Končara ve třetím kole technickým KO, doslova si řekl o další zápas. A publikum jásalo.

Se skóre 18 výher a 17 porážek patří mezi stálice organizace Oktagon. Přesto se veřejně mluvilo o tom, že zápas čtyřiatřicetiletého libereckého rodáka Jana Malacha se srbským bijcem Stefanem Končarem bude pod hlavičkou Oktagonu ten poslední.

Výsledek napověděl, že Malach - přezdívaný Král severu - má chuť i sílu uspět nejen v kleci, ale i na tribunách. Teprve jeho přítomnost v hale dostala publikum do varu. „Liberec je nejkrásnější město na světě, miluju vás,“ děkoval ještě v ringu fanouškům.

Jaký pro vás byl dnešní zápas před domácím publikem?
Už před měsícem, když jsme tu byli s Dominikem Humburgerem na promo akci, tak jsem cítil tu atmosféru. Znám nazpaměť místní šatny, nastupoval jsem tu milionkrát. Cítil jsem se strašně jistý. A právě ta jistota se mi nevyplatila v zápase.

Jak to myslíte?
Tolik jsem si věřil na ukončení v prvním kole, že mi to sebralo fýzu (fyzická kondice, pozn. red.).

Oktagon v Liberci: Szabová má titul, Roušal čtvrtou výhru v řadě. Slavil i Humburger

Jak jste ji potom našel, co vám pomohlo?
Zvolnil jsem tempo, bohužel to jinak nešlo. Věděl jsme, že kdybych držel dosavadní tempo, hlavně to silové z prvního kola, tak by mi úplně odešly nohy.

Překvapil vás něčím soupeř, o deset let mladší Srb Stefan Končar?
Překvapilo mě, že nechtěl wrestlit, grapplit v prvním kole. Ale ve třetím kole, kdy už věděl, že to nepůjde na body, tak zkoušel wrestlit. Ale nebyl špatný. Jednou mě hodil, ale jinak jsem to ubránil. Musel jsem se snažit.

Naposledy jste měl zápas ve Stuttgartu, kde jste prohrál na body. Změnila se nějak vaše příprava na tento zápas?
Tam jsem sázel moc na jistotu, aby mi nedošla fýza. Takže teď jsem měl úplně jiný přístup – prostě to zkusit v prvním kole. A ono to sice nevyšlo, ale vypadla z toho ta aktivita, kterou jsme chtěli.

Jak se vám zápasilo v domácím prostředí? Jaká byla atmosféra?
Bylo perfektní vidět, jak mě lidé fakt ženou dopředu. Ohromně mi fandili. A je hezké si připomenout, že má člověk doma takovou oporu.

Bojuju i za své předky. Jak se z tichého vojáka Humburgera stala hvězda Oktagonu

Co vás čeká dál? Hovořilo se o tom, že toto je váš poslední zápas.
Já jsem se teď chtěl věnovat hlavně práci, firmě (Malach podniká v oblasti solární energie a stavební činnosti, pozn. red.), protože mě čeká řada důležitých věcí přes léto. A zápasení mi na jednu stranu bere strašně moc času. Na druhou stranu jsem pořád ve věku a při síle, že by mi bylo líto to celé opustit. Ještě necítím, že by měl být konec. Z hodně pohledů by to dávalo smysl, ale není to tam, litoval bych toho, kdybych skončil.

Dnešní turnaj spolukomentoval Karlos Vémola, který měl poslední zápas ve čtyřiceti...
Těžší váhy můžou zápasil trochu delší dobu. U nižších je to jiné. Když člověk stárne, ubývají mu rychlostní vlákna. Supertíhy jsou na tom nejlíp ve čtyřiceti letech. Chabib Nurmagomedov (lehká váha, stejně jako Malach, pozn. red.) skončil ve 32 letech, v tom je vidět ten nepoměr.