Místo uhlí plyn. Teplárny v kraji se proměňují, využívají kogenerační jednotky

Hlavní motor dieselové ponorky z druhé světové války připomínají kogenerační jednotky, které tento týden spustila společnost Veolia ve svém provozu U Korýtka v Ostravě-Zábřehu. Elektřinu i teplou vodu pro obyvatele města tam vyrábějí hned tři takové stroje.

„Je to pístový motor, podobně jako v automobilu,“ popsal při spuštění zařízení poháněného plynem Radim Sobotík z představenstva společnosti Veolia Průmyslové služby ČR.

„Jen v autě jsme zvyklí nejčastěji na čtyřválec o objemu asi dva litry a výkonu 100 kilowattů. Tady máme dvacetiválec, objem 90 litrů a výkon 2 300 kilowattů,“ dodal.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

Celkový výkon nového ostravského zdroje dosahuje 6,9 megawattu při výrobě elektřiny a 7,17 megawattu při výrobě tepla. Projekt za 233 milionů korun přinese snížení emisí oxidu uhličitého o téměř osm tisíc tun ročně a emisí oxidu siřičitého o 22,6 tuny. To vše ve srovnání s výrobou tepla a elektřiny v elektrárně a teplárně v Ostravě – Třebovicích.

„Nová kogenerační jednotka představuje výrobu zhruba sto tisíc gigajoulů tepla ročně. Tyto jednotky nahradí část výroby tepla z uhlí v Třebovicích, přesněji okolo pěti procent celkové výroby Třebovic,“ vysvětlil přínos modernizované malé teplárny obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.

Z nuly na plný výkon za deset minut

Kogenerační jednotky vyrábějí současně elektřinu i teplo. Využití energie v palivu pak dosahuje 90 procent. Další výhodou jednotek je rychlý náběh. Z nuly na plný výkon dokážou nové stroje najet do deseti minut, což může být důležité i pro stabilizaci elektrizační soustavy. Celá stavba byla hotová za osm měsíců.

Modernizace teplárny U Korýtka je podle Veolie jedním z kroků v širší dekarbonizaci teplárenství v Moravskoslezském kraji. „V Třebovicích plánujeme do roku 2030 úplný odchod od uhlí. Základem bude kombinace paroplynového cyklu a využití odpadního tepla, například z čističky odpadních vod, pomocí velkých tepelných čerpadel. Plyn bude tvořit asi 70 procent mixu, zbytek zajistí odpadní zdroje,“ uvedl Tobola.

Malá teplárna U Korýtka byla jediným obdobným zařízením v Ostravě, které nebylo při předloňských povodních zatopeno.

„Právě tato teplárna nám vytrhla trn z paty a významně pomohla při povodních v září 2024. Po zatopení elektrárny v Třebovicích se povedla rychlá obnova dodávek tepla do většiny města právě díky zdejšímu zařízení,“ konstatoval ostravský primátor Jan Dohnal.

Konec doby uhelné. Teplárny přecházejí na plyn, tlačí na to i cena povolenek

Projekt je dalším krokem v odchodu teplárenství v Moravskoslezském kraji od uhlí. Podobná proměna se už navíc odehrává i v dalších městech v regionu.

Například ve Frýdku-Místku Veolia ukončila spalování uhlí v roce 2024, tradiční palivo nahradila kombinace biomasy a zemního plynu. Podobně by po roce 2029, po konci využívání uhlí, měl vypadat také spalovací mix v Krnově.

V karvinské teplárně, zajišťující teplo také pro Havířov, má spalování uhlí nahradit kombinace zemního plynu a tuhých alternativních paliv nejpozději do roku 2029. Celkové emise oxidu uhličitého v rámci Veolie by ve výsledku po roce 2030 měly klesnout o více než polovinu.