Obec žádá o radar, magistrát jí ale nechce vyřizovat pokuty. Prý se to nevyplatí

V březnu projelo malou obcí Kožušany-Tážaly poblíž Olomouce 240 tisíc vozidel a maximální povolenou rychlost překročila téměř polovina z nich. Vesnice chce proto zavést úsekové měření, ovšem k tomu potřebuje spolupráci některého města. Magistrátům se však do zpracovávání pokut nechce, protože příjmy z pokut podle nich nepokryjí náklady na administrativu.

Kožušany-Tážaly protíná frekventovaná silnice na Tovačov, nyní na provoz dohlíží jen orientační radar.

„Podle našich dat nedodržuje rychlost zhruba 45 až 60 procent řidičů. Je to nebezpečné, k tomu máme léta zvýšenou hlukovou zátěž a marně jsme jednali s magistrátem města Olomouce kvůli úsekovému měření,“ řekla místostarostka obce Michaela Sigmundová (nez.).

Měla už kvůli tomu schůzky s olomouckou primátorkou Miroslavou Ferancovou (ANO) nebo senátorem za Olomouc Lumírem Kantorem (KDU-ČSL), obracela se i na magistráty v okolí. Malé obce totiž nemají zřízenou potřebnou agendu.

„Města Přerov, Prostějov a Olomouc naše žádosti dosud v této věci odmítala s tím, že k tomu nemají potřebné personální nebo finanční kapacity,“ uvedla místostarostka v dubnovém obecním zpravodaji.

„Co bychom dostali, nám náklady nezaplatí“

Nepomáhá přitom ani fakt, že zisk z pokut by patřil dotyčnému magistrátu, aby pokryl výdaje spojené s úsekovým měřením. Sigmundová znovu připomenula Ferancové žádost své obce o pomoc i na nedávném Olomouckém dopravním fóru.

„Kožušany nejsou samy, obce v našem správním obvodu nás žádají opakovaně. Projednávali jsme to s naším tajemníkem a budeme se tím zabývat. Zatím to vyhodnocuje tak, že nejsme schopni zaplatit úředníky, kteří by to u nás museli dělat. Co bychom dostali od okolních vesnic, nám náklady nezaplatí,“ odpověděla primátorka.

Pokutujících radarů dál přibývá. Na piráty silnic platí jen represe, zní z radnic

Podle ní by prospěla úprava zákona o obcích či jiné kompenzační opatření. „Čekáme, zda by stát magistrátu nějakým způsobem – na tuto v podstatě státní správu – přispěl. Obce dokonce nabízejí, že zaplatí místního policistu, který to u nich bude řešit. Ale v tom není zakopaný pes. Problém je ve zpracování agendy,“ zmínila Ferancová.

Po zaznamenaném překročení rychlosti pošle úřad řidičům automaticky dopis a vybídne je k uhrazení pokuty.

„Část lidí zaplatí. Pak jsou ale další, které musíte opakovaně vyzývat, dávat případy do přestupkového řízení, mašinerie je strašně velká. Navíc jakmile se začne měřit a hlavně vybírat, okamžitě začínají čísla klesat, přestupků ubývá, a jestliže na začátku se úředník ještě zaplatil, později je to pryč. Jeho místo však není možné jen tak zrušit, protože nejsou peníze,“ sdělila primátorka.

Ve hře je i demonstrace na silnici

Právě úbytek porušování předpisů je ale to, čeho chtějí obce dosáhnout. „Budu psát dopisy na další místa. Pod vahou legislativní právní úpravy je chci donutit, aby u nás nakonec měřili. Případně jsem připravena udělat petici a budeme na silnici demonstrovat,“ zmínila Sigmundová odhodlání místních obyvatel.

Podotkla přitom, že v olomouckých částech Chomoutov nebo Slavonín už se radary objevily a lidé z Olomouce to, na rozdíl od těch z okolí, mohou ocenit v komunálních volbách.

Řidiče v Olomouci ohlídají další stálé radary, strážníci přikoupí i jeden mobilní

Samosprávy nyní ale také vyhlížejí, jak se vyvine nově nejistá situace ohledně zisku z vybraných z pokut.

„Nevíme, jak dopadne nápad, že půjde státu a už nezůstane obcím,“ připomenula primátorka. Vláda Andreje Babiše (ANO) má totiž v programovém prohlášení záměr, aby čistý zisk z pokut putoval do Státního fondu dopravní infrastruktury.

„Především chceme, aby měření radary mělo preventivní charakter, pomáhalo zvyšovat bezpečnost na silnicích a nestávalo se šedou zónou podnikání některých samospráv nebo firem, které si tyto samosprávy zasmluvnily pro provoz radarů,“ uvedla Alena Mühl z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

S tím však například v Kožušanech-Tážalech nesouhlasí. „Takové tvrzení není pravda. Dnes nemůže měřit žádná soukromá firma, pouze městská policie. Podnikání to není, jelikož celá administrace stojí dost peněz a obec vybrané peníze investuje zase zpátky do oprav infrastruktury, kanálů zničených od projíždějících aut a podobně,“ uvedla Sigmundová, jež pracuje jako právnička.

Stát chce podle ministerstva hledat kompromis

Pronájem certifikovaného radaru vyjde na sto tisíc korun měsíčně, pořízení asi na milion a půl. Své o tom vědí v Kokorech na Přerovsku, kde o stacionární radar usilovali sedm let. Museli také zřídit obecní policii, přestupky zpracovává přerovský magistrát.

Ministerstvo dopravy se teď snaží najít řešení, které bude vyhovovat oběma stranám.

Měřil řidiče jedoucí ven z města, radar v Přerově patrně někdo prostřelil

„Oslovili jsme obce žádostí o zaslání základních dat o provozu jejich radarů a dalších návazných systémů. Informace použijeme jako podklad pro debatu s nimi nad návrhem na změnu rozdělování výnosu,“ popsal situaci začátkem měsíce mluvčí resortu František Jemelka.

Navíc zdůrazňuje, že stát má zájem pouze o čistý zisk. To znamená, že z peněz vybraných za pokuty by byly odečteny náklady na provoz radarů.

„Nechceme brát obcím peníze. Počítáme s tím, že by si zachovaly dostatek prostředků, aby provoz rychloměrů pokryly,“ zmínil Jemelka.