Proslulému klubu se vrátil název. Pro lidi jsme pořád byli Varna, říká provozní
Po krátké éře pod názvem R6 se známý olomoucký klub vrací ke své původní identitě. Podle provozního Jana Maróna hrála klíčovou roli síla zavedené značky i vztah návštěvníků, kteří podnik nikdy nepřestali vnímat jinak než jako „Varnu“. S návratem názvu tu navíc oživují také osvědčené koncepty včetně retro akcí a druhé stage, které mají znovu oslovit širší publikum.
Proč jste se vrátili zpátky k pojmenování Varna?
Když jsme měnili název na R6, bylo to kvůli tomu, že jsme dělali rekonstrukci hlavního prostoru klubu a chtěli jsme tu změnu zdůraznit. Myslím si ale, že přestože si na název R6 spousta lidí zvykla, stejně to pro ně byla Varna. Je to prostě zažitá značka spjatá s olomouckou historií už spoustu let a lidi si stejně říkali „Jdeme do Varny.“
Změnilo se kromě názvu ještě něco zásadního?
Pojali jsme to trochu jako návrat ke kořenům. Znovu jsme otevřeli druhou stage ve sklepě, kde děláváme československou a retro party, což bylo vlastně něco, čím se Varna proslavila. Jinak máme všechno tak, jak bylo dřív.
Hráli tu Plastici i hvězdná jména. V Olomouci by opět mohl ožít proslulý U-klub![]() |
Fungoval ten sklep i během období R6?
Nějakou dobu ano, ale lidi si na to nějak nechtěli zvyknout. Jak je to zpátky Varna, tak vidíme, že tam zase začali chodit. Rozhodně to byl krok k lepšímu.
Jak vnímáte celkově klubovou scénu v Olomouci?
Počty podniků se ve městě různě proměňují. Teď třeba skončily „Patnáctky“ (15 Minutes club, později Hell Passo – pozn. red.), jiné se zase rozjíždějí nebo rozjíždět budou. Každý klub ovšem funguje pro určitou skupinu lidí, ale myslím, že právě my jsme výjimkou v tom, že děláme více konceptů a vybere si de facto každý.
Přiblížíte vztahy s ostatními kluby?
Je to tak půl na půl. Jde o byznys, takže konkurence tam do jisté míry je, ale s některými z nich spolupracujeme.
Na jaké skupiny lidí cílíte?
Jak jsem už zmínil, otevřeli jsme tu československou stage, kterou míříme hlavně na starší klientelu. Samozřejmě tam zavítají i mladší, ale už ne tolik. Pak děláváme akce pro studenty, pro mladé… Opravdu se snažíme, aby si vybral každý.
Jak stará je ta „starší“ klientela?
Třeba 35 let plus, ale zažili jsme už, že sem zavítali i padesátníci, kteří k nám rádi chodili dřív a teď se znovu vracejí. Navíc na tyhle retro party dáváme slevy na drinky, které se dřív pily, jako je bavorák nebo beton.
Z opuštěného olomouckého nádraží je nově kino s klubovnou a komunitním centrem![]() |
Zpět ke značce. Jak náročný byl rebranding na Varnu?
Vlastně tolik ne. Změnili jsme nápis nad vchodovými dveřmi, a navíc teď plánujeme ještě akce, kterými chceme značku posílit. Ale to ještě nechceme dávat ven. Chtěli bychom, aby šlo o takové překvapení, nicméně snažíme se to udělat takové, jaké to bylo dřív.
Co přesně znamená návrat k tomu, „jaké to bylo dřív“?
Například co se týče hudby. Alespoň já cítím, že se vrací to, co bylo populární třeba před deseti lety. Taky chystáme takový comeback některých akcí, které se tu v minulosti konaly. Ale jak říkám, zatím si to chceme nechat pro sebe.
Jednou z diskutovaných inovací při změně názvu na R6 byly detektory kovu. Proč zase zmizely?
Sledovali jsme kauzy v zahraničí, kdy do klubů chodili ozbrojení lidi, třeba s noži a podobně. Chtěli jsme takovým incidentům předejít a zajistit do jisté míry bezpečnost pro návštěvníky. Místní na to ale reagovali docela negativně, přestože jsme se jim to snažili vysvětlit. Nakonec jsme detektory odinstalovali a zavedli jiná opatření.
Můžete je nastínit?
Máme ruční skener, který používáme podle potřeby. Je to běžné jako v jiných klubech.
Podnik, kam se lidé chodí bavit už téměř 40 letHistorie Varny v centru Olomouce sahá až do druhé poloviny 80. let minulého století. Původně v domě v Riegrově ulici byla Vinárna U Hradilů, která fungovala až do roku 1987. „Vystupovaly tady živé kapely jako Minaříci nebo Fragment. V tom 87. roce se z toho pak udělala diskotéka,“ přiblížil jeden z provozovatelů klubu Jiří Hanel, který je s podnikem spjatý od roku 1992. Podle něj si místo po desetiletí fungování zachovalo svůj charakter. „Podnik je skoro pořád stejný, zásadní stavební úpravy vůbec nebyly,“ říká Hanel, jenž zde začínal jako dýdžej a poté postupně prošel pozicemi číšníka i provozního. Jedním z důležitých milníků byla podle něj československá čtvrteční party, která se ve Varně začala pořádat v roce 1998. „Bylo to něco nevídaného, česká a slovenská muzika tehdy dostala nový prostor a lidi to vzali skvěle,“ vzpomíná Hanel. I proto tradice čtvrtečních večerů s domácí hudbou v klubu přetrvala dodnes. Varna se nyní podle provozovatele vědomě vrací ke své dlouholeté identitě. „Proč měnit něco, co má takovou tradici,“ komentuje Hanel důvod návratu k původnímu názvu i atmosféře podniku, kterou si podle něj vyžádali sami návštěvníci. |
Další zprávy
Místo hraček pilka a nůž, nutností jsou gumáky. V Bažince si děti hrají se živly
Autorské čtení, divadlo i veřejná debata. Olomouc poprvé hostí duhový jarmark





