Vlastní psí útulek se Šumperku nevyplatí. Byl by drahým azylem, rozhodlo město

Šumperk upouští od stavby psího útulku. Není potřeba díky čipování a rychlému vracení zvířat majitelům. Podle představitelů radnice by služba byla drahým azylem pro pár zatoulaných mazlíčků, a plán vybudovat městský útulek proto zavrhli. Hlavním důvodem je nízký počet psů, kterým by skutečně sloužil, a vysoké náklady na jeho výstavbu i provoz. Šumperk ušetří odhadem deset milionů korun.

O stavbě městského psího útulku v Šumperku se opakovaně mluví už od roku 2008, kdy záměr navrhla Liga pro ochranu zvířat. Klíčovým argumentem pro její letošní odložení jsou data městské policie.

„Většinu odchycených psů se dnes daří rychle vrátit jejich majitelům, takže potřeba dlouhodobého umisťování do útulku je velmi nízká,“ vysvětlila mluvčí šumperské radnice Jana Kaněvová.

Rozhodnutí podle mluvčí vychází ze statistik městské policie, které ukazují klesající počet psů umisťovaných do útulku. Například v roce 2019 odchytili strážníci 69 psů, z nichž 20 bylo potřeba převézt do útulku. V roce 2021 putovali do útulku pouze dva psi ze 27 odchycených, v roce 2023 šest z 36 a v roce 2025 dokonce jen jeden ze 42.

Podle Kaněvové k tomuto vývoji výrazně přispělo čipování psů, které je od roku 2020 povinné. „Díky čipům a evidenci je dnes možné ve velké části případů dohledat majitele velmi rychle,“ objasnila mluvčí.

Když není majitel, jedou psi do Zábřehu

Odchyt zatoulaných psů zajišťují v Šumperku vyškolení strážníci městské policie, kteří mají potřebné vybavení včetně čteček čipů. Pokud se majitele nepodaří dohledat, zvíře převezou do smluvního útulku. „Město využívá především útulek v Zábřehu, kde je rezervována kapacita dvou kotců,“ upřesnila Kaněvová.

Mluvčí zároveň uvedla, že odhadované náklady na vybudování městského útulku dosahovaly až deseti milionů korun. „Náklady na komplexní péči o psa (v útulku – pozn. red.) jsou 300 korun za den. Celkové náklady města na pobyt psů v útulcích se tak v praxi pohybují v řádu desítek tisíc korun ročně, což je výrazně méně než provoz vlastního zařízení, který by se pohyboval ve stovkách tisíc,“ porovnala Kaněvová.

Smutný konec. Sedm podchlazených štěňat odložených v krabici od bot nepřežilo

Také podle vedoucí útulku v olomouckém Neředíně Hany Dědochové je pro města výhodnější mít smluvní útulek než vlastní. „Kdyby útulky provozovala samotná města, nejsem si jistá, jestli by je ufinancovala. Je potřeba útulek postavit, zajistit opravy, zaměstnance. Takhle si platí jenom za psy, a když je mít nebudou, nebude je to stát nic,“ vysvětlila.

Městský útulek je v kraji výjimka

Že by město mělo ve svém vlastnictví útulek, není běžná praxe ve většině okresních měst kraje. Výjimkou je pouze Přerov, který provoz svého zařízení vnímá jako výhodu. „Díky vlastnímu útulku máme možnost pružně řešit situace se zatoulanými zvířaty, zajistit jim péči a zároveň aktivně pomáhat s jejich návratem k majitelům nebo s adopcí,“ shrnula za přerovskou radnici Pavla Roubalíková.

Přerov na provoz útulku, který mají na starosti technické služby města, vyčleňuje každý rok přes 2,5 milionu korun. V roce 2025 jsou náklady přesáhly 2,8 milionu.

5 fotografií

Během let 2021 až 2025 prošlo přerovským útulkem 407 psů. Většinu z nich se podařilo vrátit majitelům – konkrétně 282. Dalších 110 zvířat našlo nový domov prostřednictvím adopce. V současnosti je v zařízení přibližně dvacítka psů, z nichž část kvůli věku nebo povaze není vhodná k adopci.

Statistiky městské policie ukazují, že počet odchytů je v Přerově výrazně vyšší než v Šumperku. Jen v roce 2025 strážníci evidovali 232 odchycených psů, přičemž pouze 49 z nich se podařilo vrátit majiteli. Podle zástupce ředitele tamní městské policie Miroslava Komínka putovalo zbylých 183 psů do útulku, případně se nepodařilo zvíře zajistit nebo šlo o oznámení z obce mimo územní pravomoc strážníků.

Na zatoulané psy čeká v Olomouci opět tamní útulek. Odvoz jinam sklízel kritiku

Podobně jako Šumperk řeší problematiku zatoulaných zvířat také další města v regionu. Například v Jeseníku mají odchyt na starost strážníci a psy dočasně umisťují do záchytných kotců technických služeb. Pokud se majitele nepodaří dohledat, město spolupracuje s místním spolkem, který pomáhá s hledáním nového domova nebo další péčí o zvíře.

V Prostějově se počty odchycených zvířat pohybují mezi 40 a 70 ročně. Podle Terezy Greplové z Městské policie Prostějov se počet odchycených psů, které si majitel v krátké době nevyzvedl, v posledních letech snížil. „Když se pes odchytí, tak si pro něho majitel ve většině případů přijde a psi u nás zůstávají nanejvýš tři dny. Pokud se v této době vlastník nedostaví, teprve potom zvířata odvážíme do útulku v Čechách pod Kosířem,“ doplnila Greplová.