Krátké zimy a nízko položená sjezdovka. Město zkouší pronajmout zakletý areál

Po letech, kdy stál ladem, by se do kontroverzního skiareálu Příčná ve Zlatých Horách na Jesenicku mohl opět vrátit sportovní život. Město, jemuž se jej doposud nepodařilo prodat, nyní hledá firmu, která by zkusila obnovit zimní provoz. Projekt, jenž už od svého vzniku budil spory kvůli poloze v nízké nadmořské výšce i vysokým nákladům, tak dostává další šanci.

„Na zastupitelstvu jsme schválili záměr pronájmu za předpokladu, že by si to pod svá křídla vzala firma, která lyžařské areály už provozuje,“ poznamenává starosta Milan Rác (nez.).

Pokud se žádný nájemce nenajde, hodlá město areál znovu nabídnout k prodeji.

K tomuto kroku došlo už v roce 2021. Tehdy radnice přišla s cenou 37 milionů korun, žádná nabídka se však neobjevila a Příčná zůstala mimo provoz. Tedy až na pár výjimek v letní sezoně, například při mistrovství republiky ve sjezdech na kolech.

Za tím, proč se město samo nepustilo do akce, nejsou podle Ráce ani tak ekonomické důvody jako spíš nedostatek pracovníků, kteří by náročný úkol zvládli.

Skiareál byl terčem kritiky už v době, kdy je dělníci budovali, tedy v roce 2007. Stál tehdy 136 milionů korun, přičemž 50 miliony přispěla Evropská unie a dalšími 15 stát. Výtky mířily zejména ke zvolené lokalitě, jež je s nadmořskou výškou v rozmezí od 490 do 679 metrů nejníže položená v Jesenících, zimy tu bývají krátké a na místní poměry relativně teplé. Zhruba polovinu sjezdovky navíc tvoří plytký „dojezd“ ke stanici lanovky.

Zlaté Hory prodávají své kontroverzní lyžařské středisko, cena šla dolů

„Návštěvníky areál nemohl ve velkém přitáhnout. Vyrostl v místě, které je pro lyžování nevhodné, zaprvé kvůli klimatickým podmínkám, zadruhé kvůli poloze a zatřetí kvůli špatné sjezdovce. Když se o výstavbě jednalo, měla bohužel většina zastupitelů velké oči,“ hodnotí i po letech velký kritik stavby a opoziční zastupitel Vladimír Začal (KDU-ČSL).

Starosta to vidí jinak. „Jsme v horách, máme okolo kopce s výškou zhruba tisíc metrů,“ podotýká Rác. Nejvyšší bod sjezdovky přitom v minulosti byl přibližně v 680 metrech nad mořem, podle starosty se ale počítalo s prodloužením právě až na tisícovkový vrchol, nicméně kvůli absenci dotací z plánu sešlo.

Bobovka, traily či discgolf?

Nynější nabídku k pronájmu vnímají zastupitelé různě. „Propachtování dnešní sjezdovky bude možné, pokud se najde ‚hlupák‘, jenž nebude vědět, že to nejde zprovoznit, a dokáže to. Dále bude zákonitě následovat trest za dobrý skutek a zvýšení pachtovného těmi, co zavinili tento stav,“ říká s ironií Začal. „Další variantou by mohl být provoz s dotací města, ale to už bychom mohli uzavírat sázky, kdo by to ‚nestranně‘ dostal,“ dodává.

Smířlivější je Anna Petreková (nez.), která současný krok bere jako jedno z možných řešení. „Lanovka byla nabízena k prodeji nejprve jako celek, poté i s možností rozprodání jednotlivých částí a vybavení. Žádný zájemce se nepřihlásil. Pokud bychom ji prodali, byť na části, myslím, že by tady už nikdo nikdy neinvestoval. A to by za mě byla škoda,“ míní.

„Plastové“ svahy či přesun prázdnin? Skiareály řeší, co se sněhovou mizérií

Zároveň jako cestu k záchraně lokality vnímá symbolický nájem ve výši jedné koruny po dobu pěti až deseti let a další investice do vybudování celoročních aktivit. Zmínila třeba letní bobovou dráhu, discgolf, trailové tratě, bikepark či lezeckou stěnu, přičemž by se tak areál mohl přeorientovat na stálé využití, včetně lanovky v návaznosti na turistické stezky a zříceniny.

„Jako problematické však vidím majetkové vztahy, musela by se hledat shoda s dotčenými vlastníky, ale i zda takový rozvoj turistiky vlastně chceme,“ přemítá Petreková.

Největším problémem je shánění personálu

Podle Jiřího Mokrého, provozovatele nedalekého areálu U Pekina v Dolním Údolí, potřebuje areál Příčná spoustu péče, aby byl opět provozuschopný.

„Nemyslím si, že do toho někdo půjde. Je to utopie. Pokud se někdo přihlásí, musí to být člověk, který je opravdu ‚ve vatě‘, aby do toho investoval,“ vysvětluje Mokrý. Nicméně souzní s názorem, že by se skiareály měly více orientovat na celoroční provoz.

Teploty na lyžování? Ideální, jenže skiareálům schází voda pro sněžná děla

„Třeba na Dolní Moravě to frčí hodně, mají tam bobovou dráhu i traily pro kola. Co jsem se s místními bavil, tak spousta z nich tvrdí, že léto je prakticky lepší než zima, protože ta je dost nákladná jak v zasněžování, tak technologiích, elektřině i co se pracovníků týče,“ přibližuje Mokrý.

Bohuslav Švamberk, jenž byl do tohoto týdne předsedou Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje, považuje za hlavní problém při provozování skiareálu právě personál.

4 fotografie

„Kdybych v tomhle odvětví chtěl začít podnikat, tak už teď vím, že největším problémem nebudou energie, ale zaměstnanci,“ upozorňuje s tím, že skiareály fungují primárně sezonně, zejména v zimě.

„Na jaro a podzim potřebujete méně lidí. Teď zkuste někomu nabídnout práci s tím, že ho pak na půl roku pošlete na pracák. Chcete-li mu dát rozumné peníze a nějaké jistoty, aby si třeba mohl vzít hypotéku, tak prostě potřebuje pracovat, pokud možno po celý rok,“ vysvětluje a dodává, že dalším problémem je umělé zasněžování.

„Chcete-li vyrábět sníh, potřebujete vodu. Takže je nutné tam mít nějaký silný zdroj, díky němuž areály přes léto vodu nachytají a v zimě ji můžou použít na výrobu sněhu. Takže to se určitě taky promítne,“ zmiňuje další úskalí.