Srážek je málo, lesníci se bojí kalamity. Nejvíc vysychají lesy u Jablunkova

Několikaměsíční nedostatek srážek se začíná projevovat na stavu lesů, varují odborníci i lesníci. Většina stromů je kvůli suchu ve stresu a výrazně se to týká i severu Moravy a Slezska. Nejvíce trpí lesy v Beskydech a na Bruntálsku. Pokud nezaprší, nezvládnou škůdce ani choroby.

Podle mapy na portálu dendronet. cz, který provozují pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, se v kraji vysoký stres týká porostů ve značné části Moravskoslezských Beskyd, zejména v příhraniční oblasti se Slovenskem, a také lesů na Bruntálsku.

Úplně nejhorší situace je na Jablunkovsku, kde je vodní deficit stromů extrémně vysoký. „Stromy jsou kvůli tomu náchylnější k napadení škůdci, zejména kůrovcem, ale i k chorobám,“ varovali odborníci.

4 fotografie

„Stromy jsou ve stresu a lesníci kvůli tomu samozřejmě taky. Bohužel s tím nic nemůžeme udělat, když shůry nezaprší, nic nezmůžeme,“ hodnotil situaci šéf Biskupských lesů Libor Konvičný.

Jeho organizace hospodaří jak v části Beskyd, tak i v Jeseníkách. „Zrovna dneska jsem v trojanovickém revíru a potůčky, které tady protékají, jsou téměř bez vody,“ přiblížil.

Situace je podle jeho slov špatná, ale za katastrofální ji zatím neoznačil. „Pokud ale ještě tak tři týdny pořádně nezaprší, začne to být zlé. Přesně takhle začala kalamita někdy před osmi lety. Nejprve dlouhé sucho, pak stromy napadla václavka a následně i kůrovec,“ popsal Konvičný.

V Lesích České republiky jsou zatím optimističtí. „Přes deficit prozatím i s ohledem na nízké teploty není přímé ohrožení porostů, stromy teprve raší a vláha v lesích je sice menší než obvykle, ale negativní vliv to prozatím nemá,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. „Uvidíme, jak se bude počasí vyvíjet. Riziko by stoupalo v okamžiku, kdy by nebyla vláha při zvyšování teplot.“

Zároveň upozornila, že riziko opakování nedávné kalamity není tak vysoké. „V současné době je populace kůrovců v Česku natolik zredukovaná, že nehrozí bezprostředně vznik a opakování kůrovcové kalamity,“ podotkla Jouklová.

Prozatím je podle jejích slov zima a kůrovci se nerojí, tak že sucho v tuto chvíli vliv nemá. „S kolísáním zásoby vody se mohou aktivovat některé houby, například václavka. Další vývoj počasí budeme sledovat, abychom v rámci možností dokázali zareagovat. Na hodnocení a prognózu je brzy,“ sdělila.

Obnovu lesů po kůrovci v Jeseníkách i Beskydech ztěžuje nebývalé sucho

Nejvíce jsou na nedostatek vody náchylné smrky, které mají mělký kořenový systém, nedostanou se tedy k hlubším zásobám vody v půdě.

„Lesníci na Ondřejníku a Javorníku po kalamitě smrkové porosty zcela zredukovali a nahradili jinou výsadbou. Dále v Beskydech ale smrku zůstalo hodně. Uvidíme, co to s nimi udělá,“ uvedl Konvičný.

„Smrkových porostů v kraji, které by mohly být postiženy suchem, zbylo dost. Suchem ale trpí všechny dřeviny včetně listnatých,“ upozornila Jouklová.

Pomáhají tůně, sucho ale může ohrozit výsadbu

Tomu, aby se kůrovcová kalamita neopakovala ve velkém, by mohla napomoci také skutečnost, že lesníci v uplynulých letech udělali opatření, která mají napomoci udržení vody v krajině.

„Vodní hladiny v lesích samozřejmě přispívají odparem ke zvyšování tamější vlhkosti, což je za srážkového deficitu důležitý prvek, i když není obvykle měřitelný. Rostliny dokážou sbírat vzdušnou vlhkost, která se sráží na jehličí a listech, což jim pomáhá přežívat i delší nedostatek srážek,“ objasnila Jouklová.

Kůrovec změnil lesy v pařezovou měsíční krajinu, hejtman svolal štáb

V neposlední řadě může sucho ohrozit také novou výsadbu. Sazenice samozřejmě mají malý kořenový systém, který nezasahuje do hloubky, kde se vláha drží déle. Dospělý strom má přece jenom vlastní zásoby a může tak suchu odolávat delší dobu,“ popsala Jouklová.

Podle měsíčního výhledu počasí, který zveřejnili zaměstnanci Českého hydrometeorologického ústavu, se situace příliš zlepšovat nebude. Až do půlky května mají být spíše podprůměrné srážky.