Lidé v kraji patří k největším zastáncům NATO a výdajů na obranu, volí ale jinak

Často volí spíš strany, které zrovna nefandí navyšování rozpočtu na obranu. Přesto obyvatelé Olomouckého kraje podporují Severoatlantickou alianci a podle nového průzkumu agentury STEM/MARK patří k vůbec nejsilnějším zastáncům vysoké obranyschopnosti státu v celé České republice. Za tímto fenoménem vidí odborníci působení velkého počtu vojenských útvarů v kraji, historickou zkušenost i ekonomické důvody.

Na otázku, zda by měla Česká republika zvyšovat výdaje na obranu i za cenu vyšších daní odpovědělo v regionu kladně 54,3 procenta respondentů, což je vůbec nejvíce ze všech čtrnácti krajů.

U dotazu, zda členství našeho státu v Alianci posiluje bezpečnost země, dosáhla podpora 71,1 procenta, což je opět nad republikovým průměrem.

Podle odborníka z katedry politologie a evropských studií při Univerzitě Palackého v Olomouci Jakuba Lyska stojí za těmito čísly vojenská tradice na Hané.

Jen v krajském městě sídlí několik vojenských útvarů a podobná situace je i v dalších okresech, v Prostějově je to elitní 601. skupina speciálních sil, z Bochoře u Přerova má armáda v plánu udělat opět posádkové město.

„Myslím si, že je tady dost lidí, kteří mají přímou zkušenost s armádou. Jsou tu vojenské rodiny, které v regionu bydlí, a myslím si, že to může čísla ovlivnit,“ uvedl Lysek.

Celkově si tak vysoká čísla podpory vysvětluje přítomností profesionální armády v regionu. „Česká armáda má prestiž, už nejde o komunistickou lidovou armádu a lidé vidí, že jezdí v moderních vozidlech po dálnicích, mají americkou výzbroj, jsou to naše elitní jednotky. Takže proč by k vojsku měli mít negativní vztah? “ okomentoval politolog.

Politolog z katedry politologie a evropských studií olomoucké Univerzity Palackého Jakub Lysek.

Silnou armádní přítomností si čísla z průzkumu veřejného mínění vysvětluje rovněž sociolog z Univerzity Palackého Dan Ryšavý. „Máme zkušenost s vojenskými újezdy – Libavou a k okresu Prostějov přiléhá Březina. Ze zahraničních misí jsou známí vojáci z Prostějova,“ vysvětlil.

Podle sociologa je zároveň rozdíl mezi kraji zejména v rozhodnosti zdejších respondentů. „Rozdíl oproti celé ČR je v tom, že v našem kraji se našlo méně rozhodných příznivců, ale kompenzoval to vyšší podíl těch, kteří volili ‚spíše ano‘. Respondenti tak mají sklon k méně vyhrazeným odpovědím,“ dodal odborník.

Zajímavostí je, že čísla o podpoře obrany a NATO jsou v kraji vyšší navzdory skutečnosti, že ve vedoucích pozicích obcí, měst i kraje sedí politici za uskupení, která v celostátním měřítku dlouhodobě vystupují proti zvýšení výdajů na obranu nebo Alianci.

To si Lysek vysvětluje tím, že lidé si nespojí téma obrany s konkrétním hnutím. „Spousta voličů nezná programy politických stran, takže můžou volit SPD, ale zároveň mohou v dotazníku klidně říct, že chtějí víc NATO. To se paradoxně nebije. Navíc žijeme v době, kdy je politika bizarní a politici můžou říct cokoliv a lidé jim to prominou,“ podotkl Lysek.

„Od vojáka na stojáka.“ Historik poodhalí, jak armáda kdysi řídila prostituci

Ryšavý zase připouští možnost, že by se do čísel mohla promítnout historicky silná podpora sociální demokracie. „Ta je, dejme tomu, pro zvýšení daní, ale do voleb s tím stejně nešla. Možná si pod tím mohou lidé představit, že vyšší daně na obranu by mohly v relativně vyšší míře proudit do Olomouckého kraje. Tak proč nebýt optimista,“ přiblížil sociolog.

Zbrojovky dávají práci

Zásadní vliv má podle Lyska také přítomnost obranného průmyslu – jde například o zbrojovku Excalibur Army ve Šternberku nebo výrobce optických systémů Meopta v Přerově.

„Všude vídáme billboardy, že firmy obranného průmyslu nabírají zaměstnance. Přestože kraj volí levicově, tak lidé vidí, jaký to pro ně má i ekonomický přínos,“ přiblížil.

Společnost Excalibur Army ze skupiny CSG otevřela novou výrobní halu

Také Ivo Zelinka, velitel 91. skupiny informačního boje se sídlem v Olomouci, vyšší podporu přisuzuje přítomnosti vojenských jednotek.

„Když se podíváte, kde v České republice jsou dnes vojenské posádky oproti tomu, kde byly před rokem 1989, uvidíte ohromnou regionální koncentraci na Moravě – a právě na Hané,“ podotkl Zelinka.

8 fotografií

„Zjednodušeně řečeno, když český důstojník vstupuje do armády, nejlepší, co může udělat, je pořídit si byt v Olomouci a má velkou šanci, že dvě třetiny kariéry stráví v tomto bytě a bude jenom měnit posádky. Chvilku bude sloužit ve Vyškově. Chvilku bude střílet v Hranicích a chvíli v Přáslavicích,“ rozvedl Zelinka.

Podle důstojníka je soustředění vojenských posádek na Hané neporovnatelné s jiným místem v České republice, což se promítá i do podpory zdejších vojáků, kterou Zelinka sleduje.

Ivo Zelinka, šéf komunikace české armády a bývalý velitel 43. výsadkového praporu na snímku z roku 2020

„Myslím, že přívětivost obyvatel k vojákům je daná hanáckou náturou. Zatím jsem se nesetkal s žádnými negativními reakcemi, když máme třeba akci na veřejnosti. Naopak místní nás vnímají jako ‚své‘ vojáky. Skutečně bych řekl, že tady je podpora nadprůměrná,“ podělil se o zkušenost.

Zelinka zároveň podotkl, že dobrý vztah k regionu má i armáda, jelikož se ve zdejších končinách dobře rekrutují noví vojáci. „Můžu to uvést na konkrétním příkladu. Když jsem před necelými třemi roky nastupoval jako velitel útvaru, byl naplněný z 69 procent. Ke konci minulého roku jsme měli už 92 procent, porovnal.