Amulety plodnosti i zub dinosaura. Zámek ve Slezských Rudolticích otevře poslední sály

Socha čínského bojovníka, zub dinosaura, egyptská pohřební soška, ale také amulety plodnosti. Poslední dva sály se lidem od května otevřou na zámku ve Slezských Rudolticích na Osoblažsku.

Takzvané kabinety kuriozit dokreslí už tak pestrý příběh tamního hraběte Alberta z Hodic, během jehož života byl rudoltický zámek známý po celé střední Evropě.

„Albert měl různé kabinety, kuriozity různého druhu sbíral. On a jeho manželka Sofie byli zároveň velmi výstřední pár. Nechali jsme se tím inspirovat,“ popsal kastelán zámku Tomáš Zemba.

První místnost je plná zajímavostí od východního umění přes archeologické nálezy až po ojedinělé exponáty, například sošku nosorožce pokrytou skutečnou nosorožčí kůží. Vybavení druhého sálu je pikantnější a mezi vystavenými předměty jsou například staré japonské erotické destičky.

22 fotografií

„Sál kuriozit bude součástí běžného okruhu. Druhý sál, Venušin, je určený pro specializované prohlídky s odborníkem, který se zabývá erotikou 18. století,“ uvádí kastelán.

Obě místnosti jsou dalšími střípky ze života hraběte Alberta z Hodic, na jehož příběhu stojí celá prohlídka zámku. „Albert byl nejznámější ikonou zámku, proslavil Rudoltice po celé střední Evropě a zámku se přezdívalo slezské Versailles. Všude se válčilo, tady byl ráj,“ popisuje Tomáš Zemba.

Příběh hraběte Alberta, jehož detaily správci zámku čerpají z kronik a dalších archivních materiálů, ale také z vyprávění nesených z generace na generaci, je velmi neotřelý. V osmadvaceti letech se oženil s princeznou Sofií, tetou pruského krále Fridricha II. Sofii bylo v době svatby padesát.

Albert byl bohém a požitkář, na ničem nešetřil. Podle některých pramenů měl na zámku i harém. „Na jednom z jezer měl být ostrov s chrámem, kde se osiřelá děvčata učila tanci a zpěvu a večer pro pobavení panstva přijížděla na lodičkách ukázat, co umí,“ líčí kastelán.

Existuje ale i další verze. Vychází z dopisů krále Fridricha, v nichž pobyt na zámku zveršoval. „Psal mimo jiné: ‚Bože, ta byla krásná, něco jako rozkoš nebo Venuše sama‘,“ cituje Zemba.

AI ukázala plavební kanál v minulosti

V jednotlivých salonech zámku se lidé během prohlídky dozvědí i další zajímavosti – o princezně Sofii, královských návštěvách, Albertových aktivitách i podobě zámku a okolí v 18. století. „V parku byl kanál, po kterém se plavily gondoly,“ přidává další detail Zemba.

Jak to mohlo vypadat, se pokusil zobrazit s pomocí umělé inteligence. „Takto vypadá kanál v současnosti,“ ukazuje kastelán na jeden z vystavených obrázků. „Nakrmili jsme AI informacemi, co všechno víme, a ona kanál podle toho zobrazila,“ dodává k dalším zobrazením.

Kanál na obrázcích bohatě lemují sochy, Zemba ale upozorňuje, že jich nebylo tolik. „Podstavců však ano. Když přišla vzácná návštěva, místní poddaní přebarvení na sochy na nich stáli.“

Na zámek se sjížděla šlechta z celé Evropy. Při návštěvě pruského krále zorganizoval Hodic v parku živé šachy v takovém rozsahu, že o nich psaly i pařížské listy. Angažoval se také jako vynálezce a kromě kapek proti zimnici vyvinul i slitinu zlaté barvy, díky níž ohromoval návštěvy množstvím „zlatých“ předmětů. Choval krávy ušlechtilých plemen a nechal je krmit z mramorových koryt.

Slezské Versailles obklopuje krásný park. Obnova stále pokračuje

Na jeho nákladný život padlo rodové jmění a ještě se zadlužil. „Už rok po jeho smrti se všechno rozprodalo v aukcích. Zámkem létali jen netopýři,“ říká kastelán.

Lidé ale ve Slezských Rudolticích uvidí nejen luxusní interiéry ukazující vrcholnou éru sídla. Hned první místnost zůstala tak, jak sloužila v 70. a 80. letech minulého století. „Takhle to vypadalo v celém zámku. Každá místnost. Využíval se jako sklady krizového zabezpečení státu,“ ukazuje kastelán na regály od podlahy ke stropu plné krabic.

Původní stav zámku během celé prohlídky dokládají i fotografie. Zobrazují unifikované dveře, typizovaná světla i holé stěny chodeb.

Jak to vypadalo ještě před vznikem skladů, pak lidé uvidí v pokoji přátelství. Na stěnách jsou zbytky mozaiky z 18. století a vybavením je hrstka předmětů, která z minulosti zámku zůstala, třeba socha Máří Magdalény z tamní kaple či věci, jež přinesli místní.

„Máme tu i zlatou medaili za nejlepší chov ovcí. Tu nám darovali návštěvníci z Německa. Jejich předek pracoval pro Hodice a medaili dostal. Předávali si ji z generace na generaci a teď je zpátky,“ netají radost kastelán.

Zámku ve Slezských Rudolticích nedaleko Krnova se přezdívalo Slezské Versailles.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz